Bezesporu ano. Přežití a další vývoj otevřeného software zajišťuje právě jeho otevřenost. Skutečnost, že je softwarový produkt šířen svobodně, i se zdrojovým kódem, dává komukoliv možnost v budoucnu převzít jeho vývoj, případně jej použít jako základ pro vlastní vývojovou větev, pokud mu směr současného vývoje nevyhovuje. Svobodný software je šířen pod licencí, která jej kompletně "nepřipoutává" k autorovi, jak je tomu u proprietárního software. S uzavřeným software se často stává, že poté, co se zájem autorů přesune jinam, vývoj daného produktu se úplně zastaví, a nikomu není dána možnost v něm pokračovat. Uživatelé takového software jsou pak nuceni dál používat postupně stárnoucí produkt nebo hledat alternativy či s nemalými náklady přecházet na jiná řešení. Svobodný software svou podstatou tuto situaci zcela vylučuje, dává uživateli právo používat produkt nezávisle na původním autorovi.
Další "zárukou" budoucnosti svobodného software mohou být i firmy jako IBM, Sun či Hewllett Packard. Tito giganti informačního průmyslu investují do otevřeného software nemalé částky a využívání svobodného software v serverových nebo i desktopových produktech je zahrnuto v jejich firemních strategiích.